Hana Ponická | ČRo: Portréty: O Haně Ponické

​

Slovenská spisovatelka, v březnu 1977 na 3.sjezdu slovenských spisovatelů jí bylo znemožněno vystoupit v diskusi s textem, v němž protestovala proti umlčování spisovatelů. Byla vyloučena a nadále mohla publikovat jen v samizdatovém prostředí. V roce 1989 se stala také signatářkou Charty 77. 

​

Květoslava Princová | Disertační práce o Květoslavě Princové

​

Byla výraznou osobností kulturního undergroundu, organizovala nezávislé skupiny mladých lidí žijících společně ve vesnické usedlosti. Dům manželů Princových v severočeském Rychnově byl po předchozím intenzivním pronásledování Státní bezpečností v roce 1977 zabaven, jeho obyvatelé vystěhování a dům byl zničen. Nadále se angažovala v činnosti Charty 77 a v undergroundovém hnutí.

Věra Roubalová | Wikipedie

​

Do hnutí Charty 77 se zapojila díky svým četným kontaktům hned na počátku roku 1977. S manželem a čtyřmi dětmi žili v Častrově v okrese Pelhřimov. I přes značnou pozornost Státní bezpečnosti a časté výslechy se jim podařilo po několik měsíců u sebe ukrývat pronásledovanou a trestně stíhanou Drahomíru Šinoglovou. Je signatářkou Charty, celý život se zabývá ochranou pronásledovaných a slabších.

Gertruda Sekaninová-Čakrtová | Wikipedie

​

Právnička, energická žena s velkou autoritou. Politicky se angažovala už v období mezi první a druhou světovou válkou. Po roce 1948 byla náměstkyní ministra zahraničí, po uvěznění druhého manžela musela z funkce odejít. V komunistické straně podporovala v šedesátých letech reformní snahy. Byla signatářkou Charty a spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. 

Anna Magdalena Schwarzová | Wikipedie

​

Řádová sestra, po dlouhá léta internována a vězněna. V sedmdesátých letech působila v polském Krakově, propojovala československé a polské katolické prostředí. Po vzniku Charty se zapojila do činnosti podzemní církve. Výjimečně statečná žena s velkou autoritou odvážnější části tehdejšího katolického prostředí. 

Dolores Šavrdová | ČRo: Osudové ženy | Aktuálně: Příběh Dolores Šavrdové

​

Signatářka Charty. Podporovala svého manžela, pronásledovaného a několikrát vězněného ostravského spisovatele, signatáře Charty 77 Jaromíra Šavrdu. Jejich byt se díky její otevřenosti, vlídnosti a odvaze stal důležitou základnou k propojování staršího a mladšího pokolení ostravských a severomoravských aktivistů kolem Charty 77.

Libuše Šilhánová | Wikipedie | Pořad ČT: Ženy Charty 77

​

Původní profesí novinářka, manželka významného představitele obrodného proudu v komunistické straně ve druhé polovině šedesátých let Věnka ŠIlhána. Prohlášení Charty oba podepsali mezi prvními. Do činnosti Charty se společně s ním zapojila v prostředí postkomunistické i nekomunistické levice. Její pracovitost, vlídnost, názorová otevřenost a organizační schopnosti jí dodávaly velkou autoritu. Působila rovněž v Československém Helsinském výboru. 

​

Anna Šabatová | Wikipedie

​

Vězněna byla po dva a půl roku už na počátku sedmdesátých let, stejně jako její dva bratři a otec Jaroslav Šabata. Po propuštění z vězení se vdala za Petra Uhla. Jejich byt v Anglické ulici v Praze byl jedním z center činnosti Charty 77. Společně s manželem vydávala od ledna 1978 až do konce roku 1989 Informace o Chartě 77, obecně nazývaný Infoch, který byl neoficiálním zpravodajem o činnosti Charty, VONS a dalších nezávislých iniciativ. Neustálé pronásledování a nátlak Státní bezpečnosti na jejím odhodlání nic neměnil. Signatářkou Charty se stala ještě před zveřejněním Prohlášení Charty z 1.ledna 1977. V roce 1986 byla společně s Martinem Paloušem a Janem Šternem mluvčí Charty. Byla spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. 

Petruška Šustrová | Wikipedie

​

Poprvé byla uvězněna v prosinci 1969, odsouzena byla ke dvěma letům vězení. Signatářka Charty, členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. V roce 1985 byla mluvčí Charty. Její byt byl jedním z důležitých kontaktních míst v činnosti Charty. Díky své energické autoritě se stala jednou z nejvlivnějších osobností Charty. 

Zdena Tominová | Wikipedie

​

Spisovatelka, překladatelka. Společně s manželem Juliem Tominem pořádali ve svém bytě bytové semináře, přednášky zahraničních filosofů a diskusní setkání mládeže. Koncem sedmdesátých let byli jednou z nejhlídanějších rodin Charty. V roce 1979 byla společně s Václavem Bendou a Jiřím Dienstbierem mluvčí Charty. Po uvěznění Bendy a Dienstbiera v rámci zásahu proti Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných koncem května 1979 zůstala jako jediná mluvčí Charty pod mimořádně silným tlakem Státní bezpečnosti. Začátkem června 1979 byla ve vchodu svého domu přepadena. V roce 1980 se s rodinou vystěhovala do Velké Británie. 

Růžena Vacková | Wikipedie

​

Vzděláním historička umění, za druhé světové války účastnice odboje, v roce 1945 zatčena a odsouozena k trestu smrti, věznitelé jej nestačili vykonat. Po válce se angažovala v katolickém prostředí. Zatčena byla v roce 1951, ve vězení byla držena po celých šestnáct let. Po propuštění pokračovala v činnosti v katolickém prostředí. Mezi prvními podepsala Chartu, ve svém pražském bytě pořádala bytové semináře o duchovním životě a dějinách umění.