Úvod
Charta 77 byla neformální občanskou iniciativou, která vznikla 1. ledna 1977 v Československu.
Jejím hlavním cílem byla obhajoba lidských a občanských práv zakotvených v mezinárodních dokumentech,
které Československo podepsalo, ale ve skutečnosti nerespektovalo.
"Charta 77 není organizací, nemá stanovy, stálé orgány ani organizované členstvo.
Patří k ní každý, kdo s jejími myšlenkami souhlasí."
1 898
signatářů celkem
242
prvních signatářů
15
let činnosti
Časová osa událostí
1975
Helsinské dohody - Československo podpisuje Závěrečný akt
Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě, který obsahuje závazky
v oblasti lidských práv.
1976
Proces s The Plastic People of the Universe - Zatčení
a odsouzení členů undergroundové skupiny vyvolává vlnu solidarity
mezi intelektuály a disidenty. Vzniká myšlenka společného dokumentu.
1. ledna 1977
Vznik Charty 77 - Zveřejnění prohlášení "Charta 77",
které podepsalo 242 prvních signatářů včetně Václava Havla,
Jana Patočky a Jiřího Hájka.
13. března 1977
Smrt Jana Patočky - Jeden z prvních mluvčích Charty 77
umírá po dlouhých výsleších Státní bezpečnosti. Jeho smrt se stává
symbolem obětavosti za svobodu.
1977-1989
Kontinuální činnost - Charta vydává pravidelné dokumenty,
petice a stanoviska k porušování lidských práv. Signatáři čelí
perzekuci, vězení a emigraci.
listopad 1989
Sametová revoluce - Představitelé Charty 77 se stávají
klíčovými osobnostmi demokratických změn. Václav Havel se stává
prezidentem republiky.
1992
Oficiální ukončení - Po splnění svého hlavního cíle -
obnovení demokracie - je činnost Charty 77 oficiálně ukončena.
Strážci odkazu Charty 77 se stali Rudolf Battěk a Dana Němcová, nyní je jím Jiří Gruntorád.
Význam a odkaz
Charta 77 představovala jedinečný fenomén v dějinách československého disentu.
Na rozdíl od politických organizací se neuchylovala k násilí ani k převzetí moci,
ale soustředila se na důslednou obranu základních lidských práv a svobod.
"Charta 77 prokázala, že i v totalitním režimu lze zachovat lidskou důstojnost
a bojovat za pravdu nenásilným způsobem."
Iniciativa měla významný vliv nejen na československou společnost, ale inspirovala
i podobné hnutí v ostatních zemích sovětského bloku. Její principy nenásilného
odporu a důrazu na morální rozměr politiky zůstávají aktuální i dnes.
Charta 77 dokázala propojit lidi různých světonázorů - od křesťanů přes liberály
až po reformní komunisty. Toto spojení ukázalo, že obhajoba základních lidských
práv může překlenout ideologické rozdíly.